Satyrové
Tyto tvory známe již od dob starověkého Řecka. Nejznámějším satyrem byl asi Pan, bůh - symbol plodnosti, ochránce lesů a stád, jenž velmi rád naháněl lidem strach (od toho panika). Satyrové nejsou rasou v tom smyslu, jak by si to představovala většina lidí. Jakožto stvoření přírody milující svobodu a volnost nemají žádnou společnost s nějakou hierarchií, žádná města nebo umělá obydlí (jako domy nebo chatrče). Ostatním rasám rádi provádějí zlomyslné žerty a straší prosté vesničany, ale vždy jsou si dobře vědomi toho, co provedou, a nikdy by ze žertu nezabili nebo nezranili. Na druhou stranu občas přivedou do vesnice zatoulanou ovci či donesou nemocnému léčivé bylinky, takže s většinou ras vycházejí poměrně dobře. Nikdy se mezi nimi nevyskytují tací, kteří by uctívali zlo či dobro jako zákon, protože ani nevědí, co to zákon je. Jsou zvídaví, či spíše zvědaví, učenliví, ale netrpěliví a rozpustilí. Pokud pastýř uvidí u svého stáda satyra, může si být jist, že ten den se mu žádné zvíře neztratí. Co se anatomie týče, mají normální lidské, respektive gnómské tělo, ale z pasu vyrůstají kozí nohy, porostlé hustou, kudrnatou srstí. Hlavě dominují někdy i půlsáhové zahnuté beraní rohy. „Odívají“ se pouze do své srsti, zřídkakdy si oblečou ještě něco na sebe, snad jedině zbroj. Nesnášejí kovové zbroje, neboť jsou těžké, hlučné, nemotorné a cítí se v nich jako klaustrofob v místnosti metr krát metr. Dorůstají až půldruhého sáhu, a ačkoli na to nevypadají, dokáží utíkat velmi rychle. Neoplývají příliš velkou fyzickou silou, ale i tak dovedou pěkně kopnout či rozbít hlavu přesně hozeným kamenem. Nikdy nezaútočí jako první, protože neradi bojují, spíše se snaží nepřítele zahnat na útěk nebo ho alespoň zastrašit. Pokud musejí bojovat, drží se dál a střílí z luku, nablízko bojují nějakou lehkou zbraní a když není zbytí, utečou. Co se dobrodruhů týče, tento způsob život je celkem láká. Nejčastěji jsou to hraničáři a druidové, lze potkat i satyrského zloděje či lupiče, možná i kouzelníka. Pokud mají tu možnost, mohou se naučit alchymistickému řemeslu, ale válečníka ještě nikdo nikdy neviděl.