Víly
Základní informace o vílách
Výskyt
Víly jsou magičtí tvorové typu podobného lidem, nejčastěji ženského pohlaví. Jsou rozšířeny ve střední a východní Evropě a v některých částech Asie. Jejich přirozeným životním prostředím je les, případně pastviny, louky a okolí vodních toků v blízkosti lesů. Jen obtížně se přizpůsobují postupující lidské civilizaci.
Vzhled
Víly jsou obecně vzhledu velmi přitažlivého, milují tanec, zpěv a vytváření drobných uměleckých objektů citlivými zásahy do přírodních procesů. Jejich oblečení se dělí podle jejich výskytu:
- Lesní - dlouhé, nejčastěji světlé, obyčejné šaty
- Vodní - krátké, modré, azurové, nebo zelené uplé šaty, většinou zajímavé střihem
- Živlové - šaty barvy svého živlu, jakýkoliv střih
Povaha
Povahově bývají impulzívní a rozmarné, usměvavé a také ukvapené, typickými charakterovými rysy jsou nezodpovědnost (v lidském slova smyslu) a rozpustilost. Lidem obecně neškodí, jen příležitostně využívají jejich chyb.
Strava
Stravují se převážně vegetariánsky a vždy z čistě přírodních zdrojů, snaží se udržovat ekologickou rovnováhu ve svém okolí. Výjimky z této obecné charakteristiky jsou způsobeny lokální změnou životního stylu skupiny víl na jejím území.
Víly
Víly jsou krásné stvoření a každý má svojí vílu. Víly mohou být dobré ale i zlé. Víl je tolik, kolik jich chcete vidět.O vílách existují mnoho povídek,příběhů,pohádek a bájí.V dřívějších dobách se lidé báli všeho nadpřirozeného a hlavně toho, co se nedalo logicky vysvětlit. Každý kdo byl jen obviněn sousedem, mohl být upálen. Víly byli většinou dobré a spíše pomáhaly než škodily.
Nikdy nebylo dokázáno, že víly jsou opravdu mezi námi. Někdo věří a někdo se jen směje s představou že je to pouhý výplod fantazie. Lidé občas tvrdili, že se s takovou vílou setkali. Stále však nikdo neví, co je pravda a co pověst.
Jelikož je jich spousta druhů, tak vám aspoň některé teď malinko přiblížím:
Horské víly jsou velmi krásné. Oblékají se do jinovatky a modrých a růžových stínů. Bydlí vysoko v horách, kam se nikdo nedostane. Horské víly osévají horská úbočí květinami, hrají si s kamzíky, zastavují laviny a dohlížejí na pastýře a jejich stáda.
Ohňové víly jsou zrzky nebo hnědovlásky s hnědýma, černýma nebo červenýma očima. Jsou hodně temperamentní a divoké. O lidi se příliš nezajímají. Často tančí v plamenech nebo kolem ohně. Mají vlastnost proměnit se v plamen ohně. Nemají sídla objeví se jen společně s ohněm. Pozor! O ohňovou vílu by jste se mohli dost popálit. Potěšíte je karneolem nebo granátem, samozřejmně i jiným kamenem. V očích jiných víl, jsou tyto víly trochu nebezpečné.
Větrné víly se starají o to, aby byl vítr. Jsou trochu plaché a lidé je příliš nezajímají. Mají schopnost splynout s větrem, podobně jako u mořských víl i tyto víly, kdyby se Vám podařilo je někde zahlídnout, se budou zdát jakoby průhledné. Je těžké je někde najít, protože nemají příbytky nebo něco podobného. Odpočinou si na místě kam spolu s větrem zavanou. Pokud je bezvětří tyto víly svým jemným dechem se snaží rozfoukat i ty malé vánky. Jsou to víly, dalo by se říci doplňkové, protože vlastně skoro vůbec nepracují.
Motýlí víly nemají žádnou konkrétní práci. Létají a žijí s motýli a starají se o to, aby měli potravu a nikdo jim neškodil. Jsou to bezstarostné víly, které lidi příliš nevyhledávají, a proto o nich tolik nevíme. Motýlí víly mají většinou motýlí křídla, i když existují takové, které křídla nemají. Tyto víly jsou velice křehké a lehké, ale těm kdo by ublížil jim nebo motýlům, radím aby se nad sebou pořádně zamysleli a vílám se omluvily, můžete i přidat nějaký ten drahý kámen. Mají schopnost se proměnit v motýla. Většinou nemají místo, kde by trvale bydlely, prostě přelétají krajem a kam dolétnou podle nálady se třeba na krátký odpočinek zastaví. Jinak jsou spíše oddané motýlům a proto u nich velká přátelství nevznikají.
Květinové víly jsou krásné, křehké a jemné. Přesně jako květinky. Tyto víly se starají o květiny a podobné rostliny. Bydlí v květech nebo ve velkých květinových palácích. Také velice rády komunikují s lidmi. Zjevují se jen lidem s čistým srdcem. Mají schopnost vzít na sebe podobu nějaké květiny. Mohou mít křídla, ale nemusí. Květinové víly jsou velmi hravé a veselé. Velice rády se starají o rostliny a květinky jsou jim za to vděčné. Květinové víly milují veselé a pestré barvy. Pokud nechcete květinové víly naštvat, neničte zbytečně rostliny, dávejte pozor kam v přírodě šlapete a nechovejte se hlučně nebo jako slon v porcelánu! Jako skoro každé víly zbožňují drahé kameny. "Květinové víly" je příliš velký pojem, ve skutečnosti se pak ještě dělí na víly, podle toho o jaké květiny se nejčastěji starají, např. fialkové víly nebo liliové víly...
Mořské víly narozdíl od mořských pan mají nohy a jsou to hmotné bytosti. Rády navazují kontakt s lidmi. Hrají si ve vlnách a v proudech, ovšem až potom co se postarají o určitou část moře. Bydlí v zátokách nebo v lagunách. Jsou velmi jemné jako mořská pěna a dokáží splynout s vodou, rychle zmizet a zase se objevit. Pokud nejsou pláže přecpané turisty, zdržují se poblíž břehů. Jsou velmi hravé, veselé a spontánní. Nemají rády lodě a jiné vodní techniky.
Jarní víly jsou nejmilejší ze všech víl ročních období. Je trochu podobná letní víle, má zelené nebo modré oči, jemné růžové rty a jemně opálenou pleť. Vlasy jsou blond nebo zrzavé. Jarní víly si oblíbily jemné šperky ze stébel trávy a květin, často se objevuje s věnečkem s květin na hlavě. Jarní víly jsou hravé a veselé. Starají se jak jinak o jarní přírodu, probouzejí rostliny a zvířata ze zimního spánku. Na začátku léta pomáhají letním vílám a zůstávají až do poloviny června. Ze všech víl ročních období jsou nejpracovitější, jak jinak milují drahé kameny.
Letní víly bývají velice milé a bezstarostné, ale existují i některé povrchní víly. Starají se o letní přírodu. Na konci léta připravují přírodu na podzim a chystají práci pro podzimní víly. Většinou jsou to blondýnky s opálenou pletí. Mají mandlové oči v jemně pomněnkové, tyrkysové nebo zelené barvy. Nemají rády těžké, dlouhé a složité oblečení a tak chodí v šatech z materiálu ještě jemnějšího než hedvábí nebo nahé. Některé mají křídla některé ne. Jako všechny víly milují drahé kameny a tak jestli jim chcete udělat radost, určitě je potěšíte nějakým kamenem. Ale pozor! Dávejte nadpřirozeným bytostem dárky jen s dobrým úmyslem, zlo které chcete způsobit se Vám vrátí a ve větší míře!!!
Podzimní víly jsou velmi moudré, spíše vážné. Některé žijí samotářsky. Starají se o podzimní přírodu a hlídají stromy, aby shodily všechno listí a aby se všechno uložilo k zimnímu spánku. Mají hnědé nebo tmavě zelené oči. Rudé rty a hnědé nebo černé vlasy. Narozdíl od jarních nebo letních víl nosí teplejší a delší oblečení, na začátku podzimu však chodí oblékané podobně. Můžeme je vidět od září až po první sněhovou vločku.
Zimní víly jsou samotářské, trochu arogantní a někdy i chladné. Hlídají zimní klid a starají se o přírodu v zimě. Na konci zimy připravují práci pro jarní víly. Potkat ji o samotě nemusí být příjemný zážitek i když existují výjimky. Mají též rády kameny. Mají šedé nebo modré oči, červené rty, bledou pleť a bílé nebo hodně světlé vlasy. Chodí v dlouhých, teplých šatech.
Na kterých je občas kožešina. Samozřejmě kvůli ní nikoho nezabíjejí, ale zvířata sama jim nabízejí přebytečnou srst. Koncem zimy však mění své teplé šaty za jemné košilky z mrazu.
No ale aby jste si nemysleli, že existují jenom víly, měli byste vědět, že existují i "víláci"!
Mnoho pověstí vypráví o tom, že život lidí je v rukou tří víl, které rozhodují o jejich zrození, životě i smrti. Takovým říkáme sudičky. První sudička je velmi krásná. Pomáhá nám narodit se. Druhá spořádá na nebi nit našeho života. Na jejím konci svítí hvězda. Třetí sudička rozhoduje o smrti - jednoho dne přistřihne nit života a něčí hvězda spadne a zhasne.
Odchod víl
Některé prostě zmizí, některé se vypaří jiné se rozplynou nebo po nich zbude nějaká vzpomínka. Záleží hlavně na víle, podle toho s čím nebo s kým sdílela svůj život nebo čemu zasvětila svojí návštěvu této planety. Vodní víly prostě splynou s vodou a nikdo ač se snaží jak chce je už nespatří. Větrné víly se zase promění v jemný vánek a víly ohně zhasnou s posledním plamínkem nějakého ohně. Je to velice smutné, ale zase se můžeme utěšit tím, že vlastně víly jen na čas odejdou a po nich přijdou zase jiné…
Popis a výskyt Dryád
Popis:
Každý les má svá vlastní tajemství. V některém na tebe zírá nespočet neviditelných očí, jiný jako by na tebe měl shodit svou klenbu a jsou i takové hvozdy, které vyvolávají tísnivý pocit i strach z prázdných temných míst. A tajemstvím výjimečných hvozdů jsou živé duše stromů - dryády. Jsou zrozeny z atmosféry lesa a navždy spojeny s jediným stromem. Strom je jejich tělem a ony jsou mu duchem.
Dryády se zhmotňují do podoby dívek s tváří jako květ a jako proutek útlým tělem. Daří-li se dryádímu stromu dobře, je dryáda krásná. Ublíží-li stromu někdo, krvácí a podetnou-li jej, dryáda zemře.
O dryádách se mluví převážně jako o neskonale tělesně krásných bytostech, ale i taková moudrá matka Vrba je z dryádího rodu, přestože její mládí už dávno odnesla voda.
Výskyt:
Pro klidný život potřebují dryády tichý a hojný hvozd. S tím, jak se les blíží lidským obydlím, ubývá i dryád. Dryády nežijí jen v rajských lesích, někdy vyklíčí semínko jejich stromu i na nehostinném místě.
dryády
Dryády(- duchové přírody,) mají modrozelenou kuži, která je často "potetována" různými znaky, ty jsou pro obyčejného smrtelníka nerozluštitelné. Vlasy mají často nazelenalé či namodralé a tmavé. Ve vlasech jim rostou drobné větvičky a také tam často uvidíš listí. Jejich rysy jsou poměrně ostré, jejich dominantní část obličeje jsou moudré oči, které mají barvu uhlíku či nočního nebe, můžou mít ale také jedovatě zelenou barvu. Dryády měří okolo 150 až 160 centimetrů, takže nejsou moc vysoké, to ale vůbec neznamená, že by nebyly mrštné. Nejčastěji žijí ve starých stromech. Pokud zabiješ strom, v němž žije dryáda, znamená to i její smrt. Dryády se moc nespolčují s lidmi (,protože to jsou většinou oni, kdo ničí jejich domov). Tyto mrštné ženy ovládají kouzla iluze, také umí léčit, protože se vyznají v bylinkách. Rodí se s klíčením stromu a umírá spolu s ním.Říká se také,že pokud zemře dryáda,následně zanikne i strom.Může cestovat živým dřevem i jiných stromů,ale pouze se svolením domácí dryády,nebo se pohybuje svobodně i mimo stromy,v tomhle se zdroje trochu rozcházejí.Pokud se dryáda nachází ve svém mateřském stromě ztrácí hmotnou podobu a rozplyne se po celém stromě.Jako kouzelná lesní stvoření mohou částečně ovládat stromy,mluvit se zvířaty a někde se uvádí,že mají i magické schopnosti.
Věřím
(Tereza, 13. 6. 2023 21:37)